Vlkodav: Jak ho cvičit, krmit a jakou má povahu

Když se řekne obří pes, většina lidí si představí něco velkého. Ale když poprvé uvidíte irského vlkodava naživo, pochopíte, že „velký" je v tomto případě docela slabé slovo. Před sebou máte zvíře, které může vážit víc než dospělý člověk a v kohoutku dosahuje výšky malého poníka. A přitom – a to je na něm to nejzajímavější – má povahu spíš jako plyšák než jako dravec.

Irský vlkodav je fascinující směsicí extrémů. Je to pes, který by dokázal položit vlka, ale raději se k vám přitulí na gauči. Má v sobě geny lovce, ale chová se jako největší mazel. Pojďme se společně podívat na to, co to znamená žít s tímhle jemným obrem, jak se o něj starat a co všechno potřebujete vědět, než si jednoho pořídíte domů.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Irský vlkodav je skutečně obří plemeno – samci běžně dorůstají přes 86 cm v kohoutku a váží 54–70 kg, přičemž patří mezi nejvyšší psy světa.
• Průměrná délka života je bohužel jen 6–8 let a pouze 9 % vlkodavů se dožije 10 a více let, což je dáno genetickými predispozicemi k srdečním chorobám, rakovině kostí a dalším zdravotním problémům typickým pro obří plemena.
• Povaha je jemná a klidná – navzdory loveckému původu jde o mimořádně přátelského, trpělivého a citlivého psa, který si dokáže porozumět s dětmi i jinými zvířaty.
• Výcvik vyžaduje trpělivost a konzistenci – vlkodav je inteligentní, ale může být tvrdohlavý, takže je důležitá brzká socializace a pozitivní motivace bez tvrdých metod.
• Péče zahrnuje pravidelné veterinární kontroly a kvalitní granule – krmení musí být přizpůsobeno rychlému růstu a velkým kloubům, přičemž je nutné dělit dávky kvůli riziku torze žaludku

Historie plemene od starověkých válečníků k rodinným mazlíčkům

Historie irského vlkodava sahá tak daleko do minulosti, že hranice mezi fakty a legendami někdy splývají. První zmínky o velkých chrtovitých psech v Irsku pocházejí už z dob Římanů. Ve starověkém gaelském jazyce se jim říkalo „cú faoil“, doslova vlčí pes. Někteří irští náčelníci a válečníci si dokonce přidávali slovo „cú“ ke svému jménu jako čestný titul. Proč? Protože být přirovnáván k tomuto psu znamenalo být považován za věrného, statečného a ušlechtilého, což jsou vlastnosti, které tehdy měly cenu zlata.

Lovci vlků, kteří byli až příliš dobří ve své práci

Jak název napovídá, irští vlkodavové byli mistři v lovu vlků. Lovili ale i jeleny, losy a divoká prasata. Byli tak dobří lovci, že když v roce 1786 zemřel poslední irský vlk, brzy následovali i psi, kteří je lovili. V roce 1836 se plemeno dokonce objevilo na seznamu „zvířat, která zmizela z Irska“.

To by byl konec příběhu, kdyby se v roce 1863 neobjevil kapitán George Augustus Graham. Ten se rozhodl plemeno oživit. Problém byl v tom, že nebylo jasné, jestli ještě existují nějací čistokrevní irští vlkodavové. Graham proto začal křížit psy, u kterých se předpokládalo, že mají spojení se starými irskými lovci, se skotskými chrty, německými dogami, barzoji a dokonce i s tibetským mastiffem.

Výsledkem nebyl přesný klon historického vlkodava, ale něco nového, moderní plemeno, které si však zachovalo vlastnosti toho starého. Sám Graham si nechal namalovat životně velký kartonový model svého ideálního vlkodava vysokého 89 cm a vážícího přes 60 kg. Když se dnes podíváte na fotku Grahama s jeho kartonovým psem, vidíte psa, který vypadá přesně jako dnešní vlkodav.

Vlkodav a povaha: Když je v obřím těle srdce plyšového medvídka

Irský vlkodav má reputaci „jemného obra“ a není to jen marketingové klišé. Tihle psi jsou skutečně mimořádně láskyplní, klidní a přátelští. Jejich velikost může působit strašidelně, ale jejich temperament je spíš jako u dobráka, který o sobě neví, že je tak velký.

Vztah k rodině a dětem

Vlkodav je oddaný své rodině až do morku kostí. Je to pes, který vás bude sledovat z místnosti do místnosti, ne proto, že by byl úzkostný, ale prostě proto, že si cení vaší společnosti. Dlouhá období samoty mu nesedí a je to něco, co musíte zvážit, než si takového psa pořídíte.

S dětmi je vlkodav trpělivý a snese toho s dětmi hodně. Jen občas zapomene, že je tak velký, což může být někdy problém. Když se nadšeně rozběhne přivítat páníčka, který se vrátil z práce, může snadno srazit batole, které mu stojí v cestě. Proto byste na své děti i vlkodava měli dohlížet.

Vztah k ostatním zvířatům

Dobře vychází s jinými psy i domácími zvířaty, pokud je správně socializován. Jeho lovecké instinkty se sice občas projeví, zejména když uvidí běžící kočku nebo zajíce, ale většinou je to pes, který se dokáže s ostatními zvířaty domluvit.

Některé studie naznačují, že vlkodavové mají výrazně nižší agresivitu vůči ostatním psům než mnoho jiných plemen. To z nich dělá příjemné společníky na procházkách.

Reakce na cizí lidi

K cizím lidem je vlkodav většinou přátelský. Není to strážný pes v klasickém slova smyslu – nepočítejte s tím, že by zuřivě štěkal na každého, kdo zazvoní u dveří. Ale pokud ucítí, že je jeho rodina v nebezpečí, dokáže jednat. Jeho samotná velikost často stačí jako odstrašující prostředek.

Vlkodav a vzhled

Samci irského vlkodava běžně dorůstají minimálně 86 cm v kohoutku, ale není výjimkou vidět vlkodava, který má přes 90 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 54 až 70 kg. Samice jsou o něco menší, ale stále působivě velké.

Co je na vlkodavovi fascinující, je kombinace jeho síly a elegance. Má mohutné svalnaté tělo, ale přitom se pohybuje s ladností, kterou byste od takového obra nečekali. Jeho silueta připomíná spíš chrtovité plemeno než mastifa – dlouhé nohy, hluboký hrudník a štíhlá linie těla.

Přečtěte si také: Střední plemena psů

Srst a barvy

Srst vlkodava je drsná a hrubá na dotek. Má ji takovou nejen kvůli vzhledu, ale i kvůli praktičnosti. Chrání ho před chladem a nepříznivým počasím. Barvy se mohou lišit: šedá, černá, červená, plavá nebo bílá. Každá barva má své kouzlo. Jeho výrazné tmavé oči dávají tváři jemný, téměř melancholický výraz. Vysoce nasazený ocas a dlouhá hlava dodávají plemeni vznešený, aristokratický vzhled.

Vlkodav a výcvik

Irský vlkodav je inteligentní pes, ale jeho výcvik není vždycky přímočarý. Může být občas tvrdohlavý, což není překvapivé u plemene, které po staletí pracovalo relativně nezávisle při lovu.

Pozitivní motivace je nejlepší cesta

Tvrdé metody s vlkodavem prostě nefungují. Je to citlivý pes a drsný přístup ho spíš uzavře než motivuje. Pozitivní posilování – odměny, pochvaly, hračky – to je cesta, jak ho naučit, co od něj očekáváte.

Také se socializací začněte co nejdřív. Štěňata vlkodava potřebují poznat různé lidi, psy, prostředí a situace. Čím víc zážitků budou mít v prvních měsících života, tím vyrovnanějšími dospělými psy se stanou.

Kdy začít a na co se zaměřit

Základní poslušnost začněte učit brzy, ale mějte na paměti, že štěňata velkých plemen dospívají pomaleji než malí psi. Vlkodav může být v duchu štěně ještě ve dvou letech, i když jeho tělo už dávno vypadá dospěle.

Zaměřte se na:

• chůzi na vodítku bez tahání (s jeho silou to není sranda),
• zavolání zpět (jeho lovecký pud může být silný),
• klidné chování doma (naučit obra odpočívat klidně je důležité),
• sociální chování s jinými psy.

Fyzická aktivita s rozumem

Vlkodav potřebuje pravidelný pohyb, ale ne vždy takový, jaký byste čekali. Dlouhé, klidné procházky jsou ideální. Intenzivní běh nebo skákání, zejména u mladých psů, může poškodit jejich rychle rostoucí klouby.

Aktivity jako canicross (běh se psem) nejsou pro vlkodava vhodné. Jeho tělo prostě není stavěné na dlouhé běžecké výkony. Místo toho se zaměřte na mentální stimulaci – hledání, čichové hry, základní triky.

Vlkodav a péče

Zajímá vás, jak pečovat o tohle obří plemeno?

Česání a péče o srst

Srst vlkodava vyžaduje pravidelné vyčesávání, ideálně několikrát týdně. Díky tomu zabráníte pelichání a udržíte srst v dobré kondici. Koupání by mělo být vzácné, jen když je to opravdu nutné, abyste nenarušili přirozenou kožní bariéru.

Uši, drápky, zuby

Uši jsou náchylné k infekcím, takže jejich pravidelná kontrola a čištění je důležité. Drápky je třeba zastřihovat pravidelně; u takového těžkého psa můžou přerostlé drápky způsobit problémy s chůzí.

Dentální hygiena je často opomíjená, ale vlkodav má sklon k tvorbě zubního kamene. Ideální je ho navyknout od štěňátka na čištění zubů.

TIP: Jak poznat a léčit zánět dásní u psa?

Prostor a bydlení

Vlkodav může žít i v bytě, pokud má dostatek pohybu venku. Je to klidný pes, který rád odpočívá. Ale potřebuje místo, nejen fyzický prostor, ale i kvalitní pelech. Jeho klouby a tělo potřebují správnou podporu při odpočinku.

Vlkodav a zdraví – stinná stránka obřích plemen

Irský vlkodav bohužel patří mezi plemena s velmi krátkou životností. Průměrně se dožívá jen 6 až 8 let. Pouze 9 % vlkodavů se dožije 10 a více let.

Dilatační kardiomyopatie (DCM)

Jde o primární onemocnění srdečního svalu, které postihuje mezi 12 až 27 % populace irských vlkodavů. Některé studie dokonce uvádějí až 44 %. Onemocnění má dlouhé subklinické období, během něhož se může objevit síňová fibrilace. Samci jsou touto nemocí postiženi častěji než samice.

Osteosarkom (rakovina kostí)

Irský vlkodav patří mezi plemena s nejvyšším rizikem osteosarkomu. Tento typ rakoviny postihuje zejména dlouhé kosti končetin a je jednou z hlavních příčin předčasné smrti. Zajímavé je, že kastrovaní samci mají vyšší riziko než nekastrovaní. 

Torze žaludku (GDV)

Gastric dilation and volvulus je život ohrožující stav, kdy se žaludek naplní plyny a začne se otáčet. U velkých plemen s hlubokým hrudníkem, jako je vlkodav, je riziko vysoké. Proto se doporučuje krmit psa vícekrát denně menšími dávkami a vyhýbat se intenzivní aktivitě krátce po jídle.

Dysplazie kyčlí a loktů

Problémy s klouby jsou u obřích plemen běžné. Rychlý růst může vést k nesprávnému vývoji kyčlí a loktů, což později způsobuje artrózu a bolest.

TIP: Jak se pozná a léčí osteoartritida u psů a jak pejska podpořit stravou?

Další zdravotní problémy

Studie ukázaly také výskyt epilepsie, progresivní atrofie sítnice (PRA), von Willebrandovy choroby a portosystémového shuntu jater. Intrahepatic portosystemic shunt se vyskytuje u 2–3 % všech štěňat a u 18 % všech vrhů.

TIP: Jak vypadá epilepsie u psa?

Preventivní péče

Pravidelné veterinární prohlídky jsou základem. U mladých psů je důležité sledovat růst a vývoj kloubů. U dospělých psů je nezbytné pravidelné srdeční vyšetření ultrazvukem.

Vlkodav a krmení

Výživa irského vlkodava je věda sama o sobě. Rychlý růst a velikost vyžadují pečlivě vyváženou stravu.

Kvalitní bílkoviny a zdravé tuky

Vlkodav potřebuje stravu bohatou na kvalitní živočišné bílkoviny, které podporují růst a udržení svalové hmoty. Zdravé tuky jsou zdrojem energie a podporují funkci srdce a mozku.

Podpora kloubů

Doplňky jako glukosamin a chondroitin jsou důležité zejména v období růstu. Pomáhají správnému vývoji chrupavky a snižují riziko pozdějších problémů s klouby. 

TIP: Co by měla obsahovat nejlepší kloubní výživa pro psy?

Jak často krmit

Aby se předešlo torzi žaludku, doporučuje se rozdělit denní dávku na 2–3 menší porce. Nikdy nekrmte vlkodava velkou dávkou najednou a vyhněte se intenzivní aktivitě hodinu před a po jídle.

Voda

Dostatek čerstvé vody je samozřejmostí. U velkých psů je důležité sledovat, kolik pijí – výrazná změna v množství vypité vody může signalizovat zdravotní problém.

Je irský vlkodav pro vás?

Než si pořídíte irského vlkodava, položte si několik otázek:

• Máte dostatek času? Vlkodav nesnáší dlouhé období samoty. Potřebuje společnost a pozornost.
• Máte dostatek prostoru? I když pes může žít v bytě, potřebuje místo pro pohodlné odpočívání a pravidelné výlety ven.
• Jste připraveni na veterinární náklady? Péče o zdraví vlkodava může být finančně náročná.
• Dokážete se vyrovnat s krátkým životem? To je možná nejtěžší otázka. Vlkodav vám zlomí srdce už tím, jak krátce s vámi bude.
• Máte zkušenosti se psy? Vlkodav není ideální pro úplné začátečníky, ačkoli jeho jemná povaha mnohé usnadňuje.

Mohlo by se vám líbit: Malá plemena psů

Závěrem

Irský vlkodav je plemeno, které spojuje fyzickou sílu s jemnou duší. Je to pes plný paradoxů – obr, který chce být lovec, ale ještě raději se mazlí.

Život s vlkodavem není jednoduchý. Vyžaduje prostor, čas, peníze a hlavně emocionální odolnost. Protože ten krátký společný čas, který máte, bude naplněn láskou, oddaností a vzpomínkami, které vás budou provázet dlouho poté, co váš roztomilý obr odejde.

Ale ti, kdo měli to štěstí sdílet život s irským vlkodavem, vám řeknou, že každý den s ním stojí za to. A až přijde čas se rozloučit – a ten přijde příliš brzy – budete vědět, že jste s tímto psím plemenem zažili něco výjimečného. 

Často kladené otázky

Jak dlouho žije irský vlkodav? 

Průměrná délka života je bohužel jen 6–8 let. Pouze 9 % vlkodavů se dožije 10 a více let. Krátká životnost je způsobena genetickými predispozicemi k srdečním onemocněním, rakovině kostí a dalším zdravotním problémům typickým pro obří plemena.

Je irský vlkodav vhodný pro rodiny s dětmi? 

Ano, vlkodav je mimořádně trpělivý a jemný k dětem. Nicméně kvůli své velikosti může neúmyslně srazit malé děti, takže je nutný stálý dohled dospělé osoby při jejich interakci. Vlkodav často zapomíná, jak je velký.

Kolik stojí péče o irského vlkodava? 

Kromě pořizovací ceny štěněte (která se v Česku pohybuje obvykle v desítkách tisíc korun) musíte počítat s vysokými náklady na krmení, veterinární péči, doplňky na podporu kloubů a pravidelné kontroly. Speciální vyšetření jako ultrazvuk srdce může stát několik tisíc korun.

Může irský vlkodav žít v bytě? 

Překvapivě ano, pokud má dostatek pravidelného pohybu venku. Vlkodav je klidný pes, který rád odpočívá a nežene se po intenzivní aktivitě. Ale potřebuje dostatek místa na pohodlné ležení a kvalitní pelech, který podpoří jeho klouby.

Proč se nedoporučuje kastrovat samce irského vlkodava? 

Studie ukázaly, že kastrace samců je spojována se zvýšeným rizikem osteosarkomu (rakoviny kostí). Proto se rutinní kastrace u tohoto plemene nedoporučuje, pokud k ní není zdravotní důvod. Rozhodnutí by mělo být vždy konzultováno s veterinářem.

Zdroje 

Urfer, S.R., Gaillard, C. and Steiger, A., 2007. Lifespan and disease predispositions in the Irish Wolfhound: a review. Veterinary quarterly, 29(3), pp.102-111.

Casal, M.L., Munuve, R.M., Janis, M.A., Werner, P. and Henthorn, P.S., 2006. Epilepsy in Irish wolfhounds. Journal of Veterinary Internal Medicine, 20(1), pp.131-135.

Comfort, A. and Matthews, L.H., 1956. Longevity and mortality of Irish wolfhounds. Proc Zoolog Soc London, 127, pp.27-34.