Jak to celé bylo?
Čtvrtek: Začala válka. To byla zpráva, kterou jsem slyšela ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách. Nechtělo se mi tomu věřit. Nedokázala jsem si představit co a jak se bude dít. Uvnitř jsem měla strašný zmatek, strach, zlost, ale hlavně naprostou bezmoc. Jsem člověk, který na televizi vlastně vůbec nekouká, ale pátek a víkend jsem strávila u televize. Mezitím jsme přispěli na humanitární pomoc, ale stále jsem cítila takové zvláštní prázdno.
A pak to ve mě uzrálo! Musíme jim pomoci! Věnuji 1 tunu granulek pro ty chudáčky, psí a kočičí čumáčky, kteří čelí té otřesné situaci. Jak to tam dostat? Sobotu trávím na sociálních sítích, volám, obepisuji organizace, které se zabývají záchranou mazlíčků. Někteří obepisují, že na tom jako pracují, jiní, že mám přispět na jejich účet (a já si říkám - poslat peníze? Teď? Když obchody nejsou otevřené, zásoby jídla docházejí). Bože, co to je za organizace? A hledám dál a kontaktovala jsem na stovku organizacím a míst. Někteří neodpověděli dodnes.
Sobota: Po celodenním sobotním hledání jsem našla Nikču, která byla spojená s organizací Plné břísko. S Niki jsem už v minulosti spolupracovala na dvou menších projektech, tak jsem věřila, že touhle cestou se mohu vydat, že to nebude slepá ulička. Dělali společnou sbírku a říkali, že tam pojedou. Tak jsem se s nimi spojila a udělali jsme i ze super-granulí sběrné místo. A co dál? Sbírky na různých místech se rozrůstají, situace na Ukrajině se každou chvilku mění, horší.
A pozor, v sobotu 15 min před půlnoci přišel ten ZLOM, ten moment štěstí, kterým byla zpráva na Facebook chat od Yuliya. Tak nevinně to vše začalo a během chvilky se rozjela neuvěřitelná mise! Okamžitě jsme najely na stejnou vlnu a vymýšlely jsme možnosti co a jak a jak a kam a kdy atd. Yuliya, věř, že za to, že tento moment nastal, ti budu vděčná do konce života!
Neděle: Celou neděli jsem už pak na tom makala a vymýšlela co a jak dál. Na eshopu jsem udělala možnost objednat PRO UKRAJINU. Jednoduché pro vás všechny, co chcete přispět, ale sběrná místa máte daleko. Navíc my zajistíme, že se granule dostanou tam, kam slibujeme a ještě můj "zisk" věnuji na nákup dalšího materiálu, který bude potřebný. V neděli jsme s Yuliya poladily, že auto pojede až do útulku Barbos, který je od hranic cca 15 km a vše tam složí. Perfektní, všechno klape, úkol na pondělí, sehnat dopravu a jet. Hrajeme o minuty.
Pondělí: V pondělí ráno jsem už žhavila dráty na Hanku z Plného bříška, proč se jede až v pátek? Že máme vybráno už dost, ode mě tuna, od našeho velkého dodavatele Pučálka, s.r.o. také tuna. A Hanka, která byla zavalená, všechno řešila sama (klobouk dolů, Hani, jak jsi to rozjela!), říkala, že pojedeme možná v pátek. že se vše připravuje, že máme super kontakt na pana Petra Žáčka, který tam pojede atd atd. A já říkám, že ráda pomůžu, že si to vezmu na sebe. "Hani, pošlete mi jeho telefon, já mu zavolám, ať jede ještě dnes!" Volám a Petr říká: "no tak jo, tak já to nějak zařídím a dám vědět." Celý den jsme byly na chatu s Yuliya, ta zařizovala kontakty na straně Ukrajiny a paní v Barbos je odhodlaná stejně jako my a naivně se těšíme, jak vše za pár hodin ta předávka klapne!
Úterý: Dopoledne jsme nakládali první várku - část daru od nás - 1/2 tuny, dále 1 tunu od firmy Pučálka s.r.o. To, že po naložení Petr zjistil, že má píchlou pneu na vleku snad ani rozvádět nebudu. Opraveno, v levnepneu.cz ve Kbelích nám okamžitě pomohli a tak Petr s kolegou mohli pokračovat na sběrné místo v Průhonicích. V Zolly Dog Bakery přes víkend dokázali shromáždit neuvěřitelné množství darů. Naložily další 2 tuny co jste darovali pro ukrajinské miláčky. Po poledni se Petr vydal na cestu směr hranice, město Užgorod. Když odjel, prohlásila jsem: "Jestli to někdo má dokázat, tak je to ON!!".
*v úterý přijde další zlomový bod této naší srdíčkové mise v podobě zkontaktování se s Markétou @kitchenettehome.., ale pokračování bude brzy, teď už nemám sílu a musím jít aspoň na chvilku spát, protože zítra nakládáme další kamion a svážíme sběrná místa..