Epilepsie je nejčastějším neurologickým onemocněním psů. Pro majitele může být sledování epileptického záchvatu u jejich čtyřnohého přítele nesmírně znepokojující. Tento článek vám poskytne kompletní přehled o tom, jak epilepsie u psů vypadá, jak ji rozpoznat, léčit a jak s ní dlouhodobě žít.

Co je to epilepsie a jak vzniká?
Epilepsie je onemocnění mozku, které se projevuje opakovanými záchvaty. U psů, stejně jako u lidí, není epilepsie jednou nemocí, ale skupinou poruch s různými klinickými příznaky, věkem nástupu a příčinami. Odhaduje se, že epilepsií trpí přibližně 0,6–0,75 % psí populace, což je podobný výskyt jako u lidí.
Podle Mezinárodní veterinární epileptické pracovní skupiny (IVETF) rozlišujeme dva hlavní typy epilepsie:
- Strukturální epilepsie – způsobená získanými nebo vrozenými strukturálními změnami mozku (např. nádory, úrazy hlavy, záněty).
- Idiopatická epilepsie – epilepsie bez zjistitelné příčiny, často s genetickým základem.
Některá plemena jsou k idiopatické epilepsii náchylnější, například australský ovčák, belgický tervueren, belgický ovčák, border kolie, irský vlkodav, labradorský retrívr a další. U těchto plemen je výskyt epilepsie výrazně vyšší než v běžné psí populaci.
Přečtěte si také: Jak poznat zánět dásní u psa
.jpg)
Jak vypadá epilepsie u psa: Typy záchvatů a jejich projevy
Epileptické záchvaty u psů mohou mít různé podoby. Dříve se předpokládalo, že nejčastější jsou generalizované tonicko-klonické záchvaty (velké záchvaty), ale současné poznatky ukazují, že častější jsou záchvaty s fokálním (ložiskovým) počátkem.
Fokální záchvaty
Fokální záchvaty začínají v omezené oblasti mozku a mohou být velmi nenápadné. Majitelé je často přehlédnou, zvláště pokud se vyskytují v noci. Projevy mohou zahrnovat:
- rytmické záškuby jediné části těla (např. obličeje nebo končetiny),
- zvláštní pohyby hlavy nebo krku,
- výrazné olizování nebo mlaskání,
- nadměrné slinění,
- pohled upřený do prázdna nebo nepřítomný pohled,
- náhlé změny chování.
Komplexnější fokální záchvaty se mohou projevovat jako bizarní chování:
- Bezdůvodná agrese,
- nekontrolovaný běh,
- rytmické štěkání,
- pronásledování neexistujících stínů nebo světelných skvrn,
- bezcílné přecházení,
- zírání do prostoru.
Generalizované záchvaty
Generalizované záchvaty postihují obě hemisféry mozku současně. Mohou nastat od začátku jako generalizované nebo se vyvinout ze záchvatu fokálního. Typické projevy zahrnují:
- pád na bok,
- ztráta vědomí,
- tonicko-klonické křeče (napínání a škubání) všech končetin,
- nadměrné slinění,
- mimovolní močení nebo defekace,
- veslování končetinami.
Status epilepticus
Status epilepticus je život ohrožující stav, kdy záchvaty trvají déle než 5 minut nebo se opakují bez návratu k normálnímu vědomí mezi nimi. Odhaduje se, že téměř 60 % psů s epilepsií zažije během svého života alespoň jednu epizodu statusu epilepticus. Tento stav vyžaduje okamžitou veterinární pomoc!
Epilepsie u psa ve spánku: Noční záchvaty
Epileptické záchvaty se u psů často vyskytují během spánku nebo při probouzení. Tyto noční záchvaty mohou být pro majitele snadno přehlédnutelné. Pokud si všimnete, že váš pes:
- se náhle probouzí zmatený nebo dezorientovaný,
- má mokrou podložku (od moči nebo slin),
- je ráno neobvykle vyčerpaný,
- chová se po probuzení neobvykle.
Může to naznačovat, že během noci prodělal epileptický záchvat. V takovém případě je vhodné konzultovat veterináře a případně nainstalovat noční kameru.
.jpg)
Fáze epileptického záchvatu u psa
Epileptický záchvat u psa obvykle probíhá ve třech fázích:
1. Prodromální fáze (předzvěst)
Tato fáze může trvat hodiny až dny před samotným záchvatem. Pes může vykazovat:
- úzkostné chování,
- neklid,
- podrážděnost,
- vyhledávání majitele,
- změny nálady.
Všechny tyto projevy signalizují, že se blíží záchvat.
2. Iktální fáze (vlastní záchvat)
Toto je samotný záchvat, který může trvat od několika sekund po několik minut. Projevy závisí na typu záchvatu (fokální nebo generalizovaný), jak bylo popsáno výše.
3. Postiktální fáze (po záchvatu)
Po záchvatu může pes vykazovat:
- zmatenost a dezorientaci,
- dočasnou slepotu,
- žízeň a hlad,
- vyčerpání a ospalost,
- změny chování (může být více přítulný nebo naopak agresivní),
- nutkavé chování (krouživý pohyb, opakované činnosti).
Tato fáze může trvat od několika minut až po 24 hodin.
Mohlo by vás zajímat: Svrab u psa
Diagnostika epilepsie u psů
Diagnostika epilepsie je často složitá a vyžaduje vyloučení jiných příčin záchvatů. Veterinář obvykle provede:
- Podrobnou anamnézu – informace o průběhu záchvatů, jejich četnosti, trvání a okolnostech.
- Fyzikální a neurologické vyšetření.
- Krevní testy – k vyloučení metabolických příčin (např. selhání jater, hypoglykémie).
- Zobrazovací metody – MRI mozku k vyloučení strukturálních příčin (nádory, záněty).
- Vyšetření mozkomíšního moku – k vyloučení zánětlivých onemocnění.
V ideálním případě by mělo být provedeno i EEG (elektroencefalografie), ale to bohužel není v běžné veterinární praxi standardem kvůli nutnosti sedace nebo anestézie, což může ovlivnit výsledky.
.jpg)
Léčba epilepsie u psů
Epilepsie u psů je chronické onemocnění, které vyžaduje celoživotní péči. Cílem léčby není vždy úplné odstranění záchvatů, ale snížení jejich četnosti a závažnosti na přijatelnou úroveň.
Farmakologická léčba
V Evropě jsou pro léčbu epilepsie u psů schváleny tři antiepileptické léky:
- Fenobarbital – lék první volby, účinný u většiny psů.
- Imepitoin – novější lék s méně nežádoucími účinky než fenobarbital.
- Bromid draselný – používaný jako přídavná léčba, když samotný fenobarbital nebo imepitoin nestačí.
Léčba musí být podávána pravidelně a celoživotně. Náhlé přerušení léčby může vést k život ohrožujícímu status epilepticus.
Alternativní přístupy při rezistenci na léky
Až 50 % psů s epilepsií může vykazovat rezistenci na standardní léky. V takových případech lze zvážit:
- Ketogenní dieta – strava s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem sacharidů.
- Stimulace vagového nervu – invazivní metoda používaná v závažných případech.
- Pulzní léčba levetiracetamem – podávání před očekávanými záchvaty nebo při klastrových záchvatech.
Jak pomoci psovi během epileptického záchvatu
Pokud váš pes prodělává epileptický záchvat, zde jsou kroky, které byste měli podniknout:
- Zachovejte klid – váš pes vaši paniku vycítí.
- Odstraňte nebezpečné předměty z okolí psa, aby se nezranil.
- Nepokoušejte se psa držet ani mu sahat do tlamy (pes vám jazyk nespolkne).
- Ztlumte světla a zvuky v místnosti.
- Měřte čas – záchvat trvající déle než 5 minut nebo opakované záchvaty vyžadují okamžitou veterinární pomoc.
- Natočte záchvat na video pro veterináře, pokud je to možné.
- Po záchvatu poskytněte psovi klid, tichý prostor a přístup k vodě.
Život s epileptickým psem: Praktické rady
Žít s epileptickým psem vyžaduje určité úpravy, ale s dobrou péčí může mít váš mazlíček kvalitní a šťastný život:
- Veďte si deník záchvatů – zaznamenávejte datum, čas, trvání, intenzitu a okolnosti každého záchvatu.
- Podávejte léky přesně podle předpisu – nepravidelné podávání může způsobit záchvaty.
- Dodržujte pravidelné kontroly u veterináře včetně monitorování hladin léků v krvi.
- Udržujte pravidelný režim – pravidelné krmení, venčení a spánek mohou snížit výskyt záchvatů.
- Vyhýbejte se známým spouštěčům – u některých psů mohou záchvaty vyvolávat stres, únava nebo určité zvuky.
- Informujte okolí – dejte vědět sousedům, rodině a přátelům o stavu vašeho psa.
- Zvažte ID známku s informací o epilepsii pro případ, že by se pes ztratil.
Kdy okamžitě vyhledat veterinární pomoc
I když je epilepsie chronické onemocnění, existují situace, kdy je nutné okamžitě vyhledat veterinární pomoc:
- Záchvat trvá déle než 5 minut.
- Několik záchvatů v průběhu 24 hodin (klastrové záchvaty).
- Dva nebo více záchvatů bez úplného návratu k normálu mezi nimi.
- První záchvat v životě psa.
- Pes má potíže s dýcháním během nebo po záchvatu.
- Záchvat se vyskytne u štěněte mladšího 6 měsíců nebo u psa staršího 6 let, který dříve záchvaty neměl.
Prognóza a kvalita života
Prognóza psů s epilepsií závisí na řadě faktorů včetně:
- Typu epilepsie (idiopatická má lepší prognózu než strukturální),
- frekvence a závažnosti záchvatů,
- odpovědi na léčbu,
- přítomnosti dalších onemocnění.
Mnoho psů s epilepsií žije dlouhý a kvalitní život, zvláště pokud jsou záchvaty dobře kontrolovány léky. Podle výzkumů má asi 15 % psů s idiopatickou epilepsií spontánní remisi (záchvaty přestanou i bez léčby).

Často kladené otázky
Je epilepsie u psů dědičná?
Idiopatická epilepsie má často genetický základ a může být dědičná. Proto by psi s diagnostikovanou epilepsií neměli být používáni k chovu.
Může pes s epilepsií normálně sportovat a hrát si?
Ano, většina psů s dobře kontrolovanou epilepsií může vést normální aktivní život. Je však vhodné vyhnout se extrémním fyzickým zátěžím a přehřátí, které mohou u některých jedinců vyvolat záchvat.
Je epilepsie bolestivá pro psa?
Samotný záchvat pravděpodobně není bolestivý, protože pes je v bezvědomí. Může však dojít k sekundárním poraněním během záchvatu nebo k bolesti svalů po záchvatu kvůli intenzivním křečím.
Mohou určité potraviny vyvolat epileptický záchvat?
Ačkoli neexistují jednoznačné důkazy, že by běžné potraviny způsobovaly záchvaty, některé přísady nebo kontaminanty mohou u citlivých jedinců hrát roli. Pokud máte podezření na souvislost mezi stravou a záchvaty, konzultujte svého veterináře.
Je možné vyléčit epilepsii u psů?
Epilepsie je obvykle chronické onemocnění, které nelze zcela vyléčit. Pokud má však epilepsie známou příčinu (např. nádor), odstranění této příčiny může záchvaty eliminovat. U idiopatické epilepsie je cílem léčby minimalizovat četnost a závažnost záchvatů.
Zdroje:
Packer RM, Volk HA. Epilepsy beyond seizures: a review of the impact of epilepsy and its comorbidities on health‐related quality of life in dogs. Veterinary Record. 2015 Sep;177(12):306-15.
Löscher W. Dogs as a natural animal model of epilepsy. Frontiers in veterinary science. 2022 Jun 22;9:928009.
Barker J. Epilepsy in the dog–a comparative approach. Journal of Small Animal Practice. 1973 May;14(5):281-9.